Konference se konala pod záštitou děkana fakulty Pedagogické Západočeské univerzity v Plzni RNDr. Miroslava Randy, Ph.D. a primátora města Plzně Martina Zrzaveckého.
ČTVRTEK 8. 6. 2017 – Centrum robotiky, Cukrovarská ul.
Anotace Příspěvků
Vliv vývoje technologií na školství
Většina z nás si uvědomuje, že technologie ovlivňují téměř veškeré dění kolem nás – zábavu, politiku, společnost, obranu státu, průmysl i školství. To se, jak se zdá, brání ze všech resortů nejvíce. Přitom má právě ono lví podíl na tom, zda budou příští generace schopné žít smysluplně a šťastně. Podívejme se společně na to, jaká rizika současný vývoj technologií přináší a jaké jsou možnosti školství tato rizika eliminovat.
Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D.
Dlouholetý propagátor vzdělávacích technologií a duchovní otec Učitelského spomocníka Portálu RVP (http://spomocnik.rvp.cz) působící na KITTV UK Praha, PedF, (http://it.pedf.cuni.cz)
Co obsahují moderní koncepty digitální gramotnosti žáků a co učitelů
Digitální dovednosti a digitální gramotnost jsou pojmy, které se plíživě, zato stále, posouvají a proměňují svůj obsah. Samotné ovládání počítačů je v moderních konceptech digitální gramotnosti jen okrajovou záležitostí. Příspěvek přiblíží, v čem tento posun a vývoj digitální gramotnosti spočívá. S posunem digitální gramotnosti se zákonitě mění i požadavky na učitele, kteří ji mají u žáků rozvíjet. Seznámíme se s novými i aktuálně vyvíjenými rámci digitálních dovedností učitelů a s připravovaným online nástrojem, který by měl s evaluací a plánováním vlastního rozvoje digitální gramotnosti českým učitelům pomáhat. Kromě dovedností se mění i digitální prostředí škol. Prohlédneme si vybraná data o digitálním vybavení škol, která jsou v tomto školním roce k dispozici.
PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.
Konzultant vzdělávání, lektor, didaktik a popularizátor účelného využívání ICT. Dlouhodobě se zabývá problematikou využívání digitálních technologií ve vzdělávání, vzdělávacími inovacemi a otevřeným vzděláváním. V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT sestavila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou schválila vláda ČR v listopadu 2014. V současné době pomáhá v roli konzultanta MŠMT tuto strategii realizovat. Dlouhodobě působí na katedře Informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Objavné učenie v informatike bez počítača
Cieľom vystúpenia bude ukázať ako formou hier, pohybových aktivít a manipuláciou s predmetmi objavovať informatické postupy, pojmy a štandardy. Prezentované aktivity budú ukážkou zážitkového učenia sa bez priameho použitia počítača. Cez zážitok, s použitím relatívne jednoduchých pomôcok a bez zbytočných technických detailov, je možné prispieť k motivácii žiakov aktívne a samostatne si vytvárať vedomosti, klásť otázky a zaujímať sa o podstatu vecí okolo seba.
Mgr. Martin Cápay, PhD
Odborný asistent na Katedre informatiky FPV UKF v Nitre (Slovenská republika), kde vyučuje predmety so zameraním na programovanie. Okrem toho sa venuje popularizačným aktivitám ako aj možnostiam zavedenia neformálnych prvkov vo vzdelávaní. Je organizátorom denného letného tábora ITečk@r a workshopov na základných a stredných školách.
Limity algoritmizace ve školské informatice
Za algoritmizací ve školském prostředí vidíme zpravidla základy programování a obecněji vytváření spolehlivých postupů „krok za krokem“. Informatika a informatické myšlení jdou ale dál. Zkoumají, které algoritmy jsou kdy jak dobré, jak je lze vylepšovat a které už dál vylepšovat nelze. Dále zkoumají, proč se pro některé problémy algoritmy obtížně hledají, a proč to pro některé nejde vůbec a k řešení problému je nutno přistoupit jinak. Podíváme se, jestli, proč a jak se takové otázky mohou nebo mají promítnout do školské informatiky.
Mgr. Daniel Lessner
Dokončuje doktorát na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Několik let učil na různých pražských gymnáziích. Píše učebnici informatiky, pomáhá s organizací soutěže Bobřík informatiky, jako ambasador kampaně Code Week, propaguje výuku programování.
Mezinárodní spolupráce na dálku – cesta k zavádění ICT do výuky
Program eTwinning je aktivita iniciovaná Evropskou komisí a ministerstvy školství evropských zemí, která podporuje mezinárodní spolupráci škol na dálku prostřednictvím ICT. Tato největší sociální komunita v Evropě je velmi živou komunitou, která roste každým dnem. Pojďme se společně podívat, co přinesl tento program žákům, studentům a učitelům na úrovni MŠ, ZŠ a SŠ za posledních 12 let.
Mgr. Martina Kupilíková
Studentka doktorského studia na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni, ambasador mezinárodního projektu eTwinning a vedoucí Centra robotiky, kde se mimo jiné věnuje podpoře začleňování programování a robotiky do běžné výuky na základních školách v Plzni.
Inovace ICT kurikula
Národní ústav pro vzdělávání připravuje aktualizaci všeobecně vzdělávacího kurikula v oblasti ICT v rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro předškolní, základní, gymnaziální a střední odborné vzdělávání. Úkoly jsou to vlastně tři:
1. aktualizovat vymezení toho, co všechno by měli žáci zvládnout v jednotlivých etapách vzdělávání při práci s digitálními technologiemi,
2. aktualizovat přístup k rozvoji schopnosti žáků pracovat s digitálními technologiemi – revidují se všechny vzdělávací oblasti podle toho, do jaké míry zasahuje vývoj digitálních technologií do vzdělávacích obsahů těchto oblastí, kromě aktualizace těchto oblastí je motivem i podklad pro rozvoj digitálních kompetencí žáků v různých předmětech,
3. výrazně posílit výuku informatických témat, jako je například algoritmizace či programování – pro všechny etapy vzdělávání se připravuje nový vzdělávací obsah zaměřený na rozvoj informatického myšlení a informatických kompetencí.
Cílem přednášky je představit průběžný výsledek této práce.
Inovace ICT kurikula – diskuze k navrhovaným změnám RVP – Workshop
Máte jasnou představu, co by se mělo učit v informatice a/nebo jak nejlépe rozvíjet digitální gramotnost žáků? Ano? Skvěle! Ne? Výborně! Pojďme společně projít návrh na změny RVP, který připravuje Národní ústav pro vzdělávání.
Hledáme odpovědi na otázky:
Co všechno by měli žáci zvládnout při práci s digitálními technologiemi na 1. stupni, co na 2. stupni základní školy a co na střední škole?
Jak a kde rozvíjet schopnosti žáků pracovat s digitálními technologiemi? V informatice či ICT? V jiných předmětech? Všech? Kterých?
Mají se všichni žáci učit programovat a vůbec informaticky myslet? Už od školky?
Dozvíte se, co se chystá, a dostanete možnost se vyjádřit.
Mgr. Daniela Růžičková
Pracuje v Národním ústavu pro vzdělávání jako odborná garantka vzdělávacích oblastí Informatika a informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce. Podílela se na přípravě Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. V letech 2012-2013 působila jako zástupce ČR v tematické pracovní skupině při Evropské komisi ICT and Education. Podílela se na vzniku Metodického portálu rvp.cz v jeho dnešní podobě, vedla aktivitu E-learning. Před nástupem do NÚV pracovala jako zástupkyně ředitelky na ZŠ a ICT metodik a učila matematiku, ICT a pracovní vyučování.
Popularizace kybernetiky – Campo Arduino
Většina lidí si v dnešní době pod pojmem kybernetika představí kybernetické zločiny či jiné negativní obrazy. Naší snahou je osvěta tohoto slova a oboru nejen před mládeží, nýbrž i před širokou veřejností. Snažíme se ukázat obsah a potenciál tohoto moderního oboru s velkým přesahem. K tomuto účelu vznikl projekt Campo Arduino i další aktivity, které budou bliže představeny v přednášce.
Doc. Ing. Miloš Železný, Ph.D.
Proděkan pro koncepci studia a pedagogické záležitosti Fakulty aplikovaných věd ZČU, docent katedry kybernetiky, autor projektu Campo Arduino – kybernetické letní soustředění, garant certifikátového programu “Technologie pro bezpilotní létání”. Dlouhodobě se zabývá (kromě své výzkumné a pedagogické praxe) popularizací kybernetiky a technického vzdělávání obecně.
Ing. Tomáš Ryba
Student doktorského studia na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni. Hlavním zájmem je zpracování digitalizovaného obrazu, počítačové vidění, strojové učení a umělá inteligence. Dlouhodobě působí jako lektor kybernetického soutředění Campo Arduino i dalších volnočasových aktivit.
Robotika ve výuce na základních školách v České republice
Robotické stavebnice jsou konstrukční sady složené z technických dílů různých velikostí a provedení. Jejich přidanou hodnotou je procesorová jednotka, umožňující oživení vytvořeného modelu robota vlastním programem. Tyto digitální pomůcky tak mohou učiteli sloužit jak k rozvoji konstrukčních schopností žáků, tak hlavně k jejich rozvoji v oblasti algoritmizace a programování. Robotika není v současné chvíli součástí českých kurikulárních dokumentů, jako je tomu například na Slovensku. Předmětem našeho výzkumu bylo zjistit, analyzovat a následně popsat stávající stav výuky robotiky na základních školách v České republice.
Mgr. Jan Baťko
Student doktorského studijního programu Specializace v pedagogice na Fakultě pedagogické ZČU v Plzni – odborné zaměření na robotiku a robotické vzdělávání, učitel na Střední škole informatiky a finančních služeb v Plzni.