ČTVRTEK 2. 6. 2016 – Centrum robotiky, Cukrovarská ul.
9, 00 – 10, 00 – Registrace a coffee break
10, 00 – 10, 45 – Strategie digitálního vzdělávání ČR do 2020 – PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
10, 45 – 11, 30 – Výzkum obtížnosti situačních informatických úloh – doc. PaedDr. Jiří Vaníček, PhD., Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
11,30 – 12, 15 – Robotika na základní škole – doc. Ing. Jiří Hrbáček, CSc., Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
12, 15 – 13, 00 – Oběd
13, 00 – 13, 30 – Informatika na gymnáziu – Mgr. Daniel Lessner, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze
13,30 – 14, 00 – Realizace vybraných výstupů RVP pomocí mobilních dotykových zařízení – Mgr. Libor Klubal, Mgr. Vojtěch Gybas, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
14,00 – 14,30 – Prohlídka Centra robotiky
14, 30 – 15, 00 – Coffee break
15, 00 – 15,45 – Workshopy
Workshop A – Využití tabletu iPad v modelu “Jeden iPad ve třídě” – Mgr. Libor Klubal, Mgr. Vojtěch Gybas, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Workshop B – Práce se senzorovou deskou PicoBoard – doc. PaedDr. Jiří Vaníček, PhD., Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
18,00 – Společná večeře (pro přednášející a hosty)
PÁTEK 3. 6. 2016 – katedra výpočetní a didaktické techniky, Fakulta pedagogická, Klatovská ul. 51
10, 00 – 10, 30 – Smart glasses – výzkum kognitivních schopností člověka – PhDr. Eva Žáčková, Ph.D., Centrum nových technologií a materiálů Západočeské univerzity v Plzni
10, 30 – 11, 00 – Studie laboratoře virtuální reality – Ing. Jiří Polcar, Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni
11, 00 – 12, 00 – Pedagogický výzkum v oblasti ICT ve vzdělávání – doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
12, 00 – 13, 00 Neformální diskuse a konzultace
ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ
Strategie digitálního vzdělávání ČR do 2020 – PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.
Strategie digitálního vzdělávání je dokument vzdělávací politiky přijatý vládou, jehož cílem jsou změny ve vzdělávacím systému reagující na stále se zvyšující přítomnost digitálních technologií v učení, vzdělávání a ve světě kolem nás. V příspěvku bude strategie stručně představena, detailněji se budeme věnovat jedné z priorit strategie – plánovanému postupu zavádění informatického myšlení do základních a středních škol.
Výzkum obtížnosti situačních informatických úloh – doc. PaedDr. Jiří Vaníček, PhD.
Ve vystoupení chceme seznámit s průběhem a výsledky výzkumu zaměřeného na možnsoti predikce obtížnosti situačních informatických úloh. Věnovali jsme se pěti různým ukazatelům obtížnosti. Nejprve jsme posoudili, které z ukazatelů navzájem korespondují, a pro potřeby zjišťování faktorů ovlivňujících obtížnost úloh jsme stanovili index obtížnosti úlohy na základě výpočtu z některých z těchto ukazatelů.
Faktory ovlivňující obtížnost informatické úlohy jsme rozdělili na obecné (např. délka textu, interaktivita, záporná otázka, přítomnost vysvětlujícího příkladu) a oborové (např. odborná terminologie, algoritmizace, přítomnost diagramů a schémat). Posuzovali jsme oba druhy faktorů. Pomocí statistické analýzy dat z posledních čtyř soutěžních ročníků české soutěže Bobřík informatiky ve všech 5 věkových kategoriích jsme hledali, zda některé z námi navržených faktorů ukazují na obtížnější nebo naopak snadnější úlohu. Výsledky výzkumu mohou v budoucnu sloužit nejen organizátorům informatických soutěží, ale též tvůrcům školního kurikula při vytváření jeho základních kamenů, jimiž jsou jednotlivé úlohy.
Robotika na základní škole – doc. Ing. Jiří Hrbáček, CSc.
Příspěvek se věnuje využití robotických systémů ve výuce na základní škole, speciální škole i škole praktické. Prezentuje více než sedmiletou práci v této oblasti z které vzešel také vzdělávací kurz, který děti vede od třetí třídy ZŠ až po školu vysokou. Tento způsob výuky je unikátní nejen u nás, ale i v zahraničí. Ukazuje možnosti jejich využití i možnosti zkoumání, které jejich použití nabízí.
Informatika na gymnáziu – Mgr. Daniel Lessner
Informatika je mnohem bohatší, užitečnější a důležitější obor, než jak se jeví
z pohledu žáka gymnázia. Je ovšem otázka, jak tedy konkrétně navrhnout její
výuku a maximalizovat její přínos. V příspěvku představíme jeden z možných
přístupů, včetně výsledků pilotní výuky.
Realizace vybraných výstupů RVP pomocí mobilních dotykových zařízení – Mgr. Libor Klubal, Mgr. Vojtěch Gybas
Výstupy RVP jasně definují požadavky na obsah vzdělávání v jednotlivých typech škol. Mobilní dotyková zařízení umožňují změnit obvyklé formy výuky, popřípadě realizovat formy zcela nové. Výzkum se věnuje analýze možností využití mobilních dotykových zařízení při jejich realizaci a zejména vlivu na efektivitu výuky. Popisuje vhodné aplikace a zásady pro jejich výběr. U vybraných výstupů bylo provedeno pilotní testování a vyhodnocení efektivity.
Smart glasses – výzkum kognitivních schopností člověka – PhDr. Eva Žáčková, Ph.D.
Příspěvek představí výzkum vlivu dlouhodobého užívání smart glasses na kognitivní výkon člověka, který probíhá aktuálně ve Výzkumném centru nových technologií Západočeské univerzity ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví. Prezentovány budou nejen průběžné výsledky studie zaměřené na navigační a orientační schopnosti uživatelů smart glasses, ale také praktické zkušenosti výzkumného týmu, který studii realizuje, a možnosti, které tato technologie v blízké budoucnosti může přinést ve výzkumu a každodenním životě uživatelů.
Studie laboratoře virtuální reality – Ing. Jiří Polcar
Přednáška popisuje výuku předmětu Digitální podnik a virtuální realita, který je zaměřen na moderní trendy v IT pro strojírenství. Výuka byla prováděna formou přednášek a tvorby vlastních virtuálních prostředí s podnikovou tematikou za použití vlastního nástroje Digitov. Závěrem je představeno shrnutí vyhodnocení tohoto předmětu studenty.
Workshop Využití tabletu iPad v modelu “Jeden iPad ve třídě” – Mgr. Libor Klubal, Mgr. Vojtěch Gybas
IPad jako nástroj učitele je jedním ze zakladních modelů jeho využití ve třídě. Workshop tak bude zaměřen na situaci, kdy je učitelský iPad jeho nástrojem pro zatraktivnění výuky. Ukážeme si zejména vizualizační a prezentační možnosti iPadu.
Workshop Práce se senzorovou deskou PicoBoard – doc. PaedDr. Jiří Vaníček, PhD.
Vyzkoušejme si senzorovou desku Picoboard, kterou lze ovládat z programovacího prostředí Scratch, a objevme možnosti výuky programování s reálnými vstupy. Potřebné dovednosti: programování, ovládání prostředí Scratch.
PŘEDNÁŠEJÍCÍ
Dr. Ondřej Neumajer je konzultant vzdělávání, lektor, didaktik a popularizátor účelného využívání ICT. Dlouhodobě se zabývá problematikou využívání digitálních technologií ve vzdělávání, vzdělávacími inovacemi a otevřeným vzděláváním. V roce 2014 vedl pracovní skupinu, která pro MŠMT sestavila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou schválila vláda ČR v listopadu 2014. V současné době pomáhá v roli konzultanta MŠMT tuto strategii realizovat. Dlouhodobě působí na katedře Informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Publikace:
Doc. Jiří Vaníček je vedoucím Katedry informatiky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Připravuje budoucí učitele informatiky, bádá v didaktice informatiky, napsal několik učebnic informatiky pro základní školy. Je garantem soutěže Bobřík informatiky v České republice.
Publikace:
Doc. Jiří Hrbáček je zástupcem vedoucího Katedry technické a informační výchovy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho oborem jsou především elektrotechnické a technické předměty, dále potom robotika a její využítí ve vzdělávání.
Publikace:
Mgr. Daniel Lessner působí na Katedře softwaru a výuky informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde nyní dodělává doktorát. Odučil několik let na různých pražských gymnáziích. Píše učebnici informatiky a pomáhá s organizací Bobříka informatiky. Dále přispívá na blog Učíme informatiku, jako ambasador kampaně Code Week pomáhá propagovat výuku programování. Společným jmenovatelem těch aktivit je informatické myšlení a informatika ve školách, nebo spíš to, že tam oboje chybí.
Publikace:
Ing. Jiří Polcar pracuje v laboratoři virtuální reality na Katedře průmyslového inženýrství a managementu na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Téma jeho disertační práce zní Modelování, řízení a animace virtuálního výrobního úseku.
Publikace:
Mgr. Bc. Libor Klubal působí jako odborný asistent na Katedře Informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Oborem jeho činnosti jsou mobilní technologie ve výuce a také aplikace ICT ve vzdělávání. Dále pracuje jako zástupce ředitele na Wichterlově gymnáziu v Ostravě-Porubě, kde vyučuje informatiku a programování. Provozuje webové stránky Moderní výuka (ipadvetride.cz), kde informuje o svých zkušenostech s využitím moderních technologií ve výuce, zejména tedy s tablety iPad.
Publikace:
Mgr. Vojtěch Gybas je doktorandem na Katedře Informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Již 13 rokem se věnuje speciálnímu školství, nyní je zaměstnán jako učitel na Základní škole speciální v Bruntále. Je autorem projektu ipadvevyuce.cz, kde se snaží využívat moderní technologie ve speciální pedagogice.
Publikace:
doc. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D. (*1973) působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dlouhodobě využitím digitálních technologií ve vzdělávání a v učení. Podílel se na řešení řady výzkumných i rozvojových projektů v oblasti e-learningu, českého školství a celoživotního učení. Je autorem či spoluautorem několika odborných monografií: Kultura školy. Příspěvek k výzkumu a rozvoji (2005), ICT v životě základních škol (2006), Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice (2008), Učitelé a moderní technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím (2009), E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti (2009), E-learning: učení (se) s online technologiemi (2012) nebo Učíme se s tabletem – využití mobilních technologií ve vzdělávání (2015).
Výsledky své práce publikuje v odborných časopisech a také na domácích i zahraničních konferencích. Problematice e-learningu se věnoval v rámci stipendijního pobytu v Nizozemsku v Institute for Advanced Study in the Humanities and Social Sciences (NIAS) of the Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences v roce 2009. V rámci studijního pobytu v Norsku (University of Oslo, 2015) se zabýval problematikou tzv. nových (digitálních) gramotností a otázkami výzkumu digitálních technologií v každodenním životě mládeže, zejména pak ve formálním a informálním učení.
Podílel se na vzniku Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020 a částečně také na vzniku Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020.
Ve své výuce na Masarykově univerzitě (zaměřené na e-learning, na využití moderních technologií ve vzdělávání, na dějiny socialistického školství a pedagogiky) používá již řadu let online výukové prostředí Moodle a Mahara.
Publikace:
Dr. Eva Žáčková je vedoucí oddělení Interakce člověka a stroje, které je součástí Výzkumného centra Nové technologie ZČU v Plzni. Jejím odborným zaměřením je např. člověk a nové technologie, transhumanismus, extendet mind, kyberprostor, filozofie dialogu či pojmové mapování.
Publikace: